Inteligentní regulace
Inteligentní regulace topných systémů dnes přináší velmi výrazné úspory za vytápění, větrání i ohřev teplé vody.
Přesná a efektivní regulace je spolehlivá cesta k dosažení optimálního tepelného komfortu. V pravěku topných systémů se pod pojmem regulace rozumělo ruční přiškrcení či otevření přívodu vzduchu do topeniště kamen, popřípadě to obstarala klapka spojená s bimetalem, který po nahřátí mechanicky uzavřel otvor pro vzduch. Na druhém konci otopné soustavy jste zase uzavřel či otevřel ventil na radiátoru. Teprve počátkem osmdesátých let 20. století se ruku v ruce s rozvojem elektroniky začalo využívat pokojových bimetalových termostatů. Fungovalo to tak, že jste si na ovládací krabičce na stěně v pokoji nastavili požadovanou teplotu a elektrokotel či plynový kotel se vypínal nebo spouštěl podle aktuální snímané teploty zachycené čidlem. Později se tento dnes už archaický způsob regulace doplňoval manuálními termostatickými hlavicemi na každém radiátoru. Je třeba si ale uvědomit, že se tehdy ještě vůbec nepracovalo s regulací teploty teplosměnného média. Šlo tedy o nesystémové a ekonomicky marnotratné řešení.
Inteligentní regulace
Čím se tedy odlišují dnešní inteligentní regulační systémy od regulace v minulosti? Hlavním rozdílem je komplexnost péče o tepelné pohodlí domova. Tomu rozumějte tak, že do systému jsou zahrnuty všechny technologie pracující na výrobě tepla, chladu a výměny vzduchu, jsou nastaveny tak, aby vzájemně co nejefektivněji (a zároveň nejúsporněji) spolupracovaly. Zatímco starý systém umožňoval pouze „škrcení“ či otevírání ventilů, případně spouštění či vypínání kotle, dnešní inteligentní systémy pracují i s regulací provozu samotného zdroje tepla.
Všechny prvky systému jsou vzájemně propojeny a dají se vyladit přesně podle konkrétních přání obyvatel domu.
Snižování nákladů na vytápění či chlazení
Většina zdrojů tepla či chladu disponují tzv. ekvitermní regulací, která nám umožňuje optimalizovat výkon zdroje na základě podnětů přicházejících z venkovního prostředí. Tento proces probíhá pomocí snímače teploty umístěného venku na plášti budovy. Na základě srovnání aktuální venkovní teploty a naměřených vnitřních teplot je určena potřebná teplota média v topném či chladícím systému.
Konkrétně regulace funguje následně. Pokud je venku teplota 10 °C a v domě 23 °C, tak postačí, když systém ohřeje topnou vodu přibližně na 30 °C. Při správném vyladění systému tak ekvitermní regulace zabezpečuje rovnováhu mezi výrobou a spotřebou tepla nebo chladu.
Propojené systémy – Smart Home
Inteligentní ovládání domu dokáže propojit a obsáhnout i další technologie, například osvětlení, otevírání a zavírání oken nebo různé druhy stínicí techniky. Pokud nechcete řešit samostatně topení, může být otázka tepla již součástí základní báze. Systém pak měří referenční teplotu v obýváku a podle toho je automaticky ovládán kotel. Další úspory přináší provázání jednotlivých technologií. Pokud v době vaší nepřítomnosti v domě na prosklené plochy zasvítí slunce, systém zhodnotí a využije solárních tepelných zisků, takže sníží intenzitu vytápění kotlem. Pokud naopak zjistí, že jste zapomněli otevřené okno v poloze ventilačního režimu, nebude zbytečně topit. V létě může inteligentní systém naopak zabraňovat přehřívání i bez klimatizace (automaticky stahovat žaluzie a zapínat větrání).
Zónová regulace – komfort a úspora
Velké úspory energie při vytápění přináší také možnost zónování, která stanoví odpovídající teplotu podle typu a využití konkrétní místnosti s přihlédnutím k časovému úseku dne či noci. Chodby, šatny, komory a další části domu nemusíte vytápět nebo chladit na stejnou teplotu jako například obývací pokoj nebo koupelnu. Pro každou místnost či skupinu místností lze nastavit různé časové plány a ke každému časovému plánu přiřadit pro různé místnosti různé teploty. Zbytečně tak nevytápíte, resp. nechladíte místnost nebo část domu v době, kdy ji nepoužíváte. V případě rychlotokých podlahových vytápění či chlazení (fancoily, konvektory) lze systém nastavit tak, aby se tato topidla vypnula při otevření balkonových dveří či francouzského okna a po vyvětrání a zavření okna se znovu automaticky zapnula. U teplovodního podlahového topení, které má poměrně velkou tepelnou setrvačnost, se to řešit nemusí, protože podlaha vychladne až po několika hodinách. Nicméně při intenzivnějším větrání není problém podlahové topení vypnout a např. po třech hodinách či po dosažení zadané minimální teploty jej opět spustit. Elektrické podlahové topení je na tom, co se flexibility týče, mnohem lépe a dokáže mnohem pružněji reagovat.
Kontaktní formulář: